Kluci mají penis a holky vagínu

Dneska jsem měl dilema, jestli si v tramvaji sednout, nebo udělat něco pro sebe a zůstat stát. Slyšel jsem už hodně názorů, že naše tělo není uzpůsobené k poloze, kdy sedíme. Proto se poslední dobou snažím hodně ležet, většinu času prostě spím. Nevím, jestli to autoři mysleli takhle ale každopádně, mně to vyhovuje.

No jo, ale ne vždycky si můžu lehnout, jako právě v tramvaji. Po několika vnitřních bitvách zvítězila vůle. Budu stát. Už představa, že budu příštích 30 minut stát v tramvaji, která má před sebou krásně klikatou cestu mě začala bolet.
Ale jak už to bývá, do hry vstoupila karma. Co dáš, to se ti vrátí.
Místo, u kterého jsem stál, zasedla poměrně pěkná slečna mého věku. Vytáhla si tablet. Chirurgicky naučenými tahy bleskurychle otevřela aplikaci facebook messenger.
Kuba srdíčko konverzace už blikala. V příloze ji Kuba posílal lístky, na nějaký koncert.

‘‘Ta má ale milého přítele.‘‘ říkal jsem si v duchu.

Ale nijak zvlášť jsem o tom nepřemýšlel a hleděl si svého. Ale občas vám to očko dolů prostě sjede.
Najednou se stalo něco a já se přestal orientovat. Na displeji tabletu se objevil Péťa srdíčko a v dalším okénku Tomášek s hvězdičkou.

Mé zmatení podpořila zpráva od Péti srdíčko, že stůl je zarezervovaný a večer ji vyzvedne v 18.30 u ní, a že má pro ni ještě překvápko.

‘‘Ty jsi prostě zlatíčko‘‘ odepsala a přidala smajlík s pusinkou.

Pustila se do mě zvědavost. Už jsem nebyl schopen všímat si svého a upřeně jsem koukal na displej tabletu a očekával další zprávy.
Dočkal jsem se. Do hry konečně vstoupil Tomášek s hvězdičkou.

‘‘Zlato, jak tedy dnes, budeš mít čas? Chtěl bych tě vidět‘‘
‘‘Brouku, mám toho dnes moc. Musím dodělat nějaké věci do školy, ale co pátek?‘‘ (dnes papá s někým jiným přece. Prej věci do školy :D)

‘‘Dobře. Co třeba fitko a pak se jít projít?‘‘

‘‘Ty víš, jak se stydim cvičit s někym... Co třeba véču?‘‘ (jasně, s tou nesmysl postavou se stydí. Spíš takhle, fitko má zaplacený dopředu, ale ještě nemá na večer papů přeci.)

‘‘Tak dobře. V kolik tě mam vyzvednout? Klasika kolem 18.00?‘‘

‘‘Paráda. Tak si ještě píšeme. Moc se na tebe těším :-*‘‘

‘‘Já na tebe kočko!‘‘ (Tak už má :D)

Za prvé je kouzelný to, jak slečně bylo uplně u prdele, že nad ní stojim a třeba si to celé čtu.

Za druhé jsem přestal být zmatený.
Moje vnitřní hlasy se změnily z  ‘‘ty jo, tady něco nesedí, tak Kuba je asi jenom kámoš. Ale počkej proč je tady ještě Tomášek‘‘ na ‘‘Jo aha, ty jseš kurva‘‘.

Na druhou stranu se o sebe slečna umí postarat. Neutratit ani korunu a mít 2 večeře a lístky na koncert + veškerou dopravu. RESPEKT.

Nejlepší na tom je, že tohle byly jen náhodné dva po sobě jdoucí dny. Takže je třeba dost možný, že frajerka má free véči úplně běžně, a to každý den.

Jestli si někdy najdu něco takovýhleho, apeluji na své přátelé a všechny, kterým nejsem uplně u prdele. Probuďte mě!

Co jsem ale celým příběhem chtěl říci, je zcela jiné poselství.

V MHD zásadně stůjte. Děláte to pro sebe.