Im Sexy And I Know It

Blondýnky a já

Dvě krásný blondýnky na baru se na mě culí už asi 15 minut. Vysoký, kolem 30, postavy jak z photoshopu. Potřebuju to někam posunout. To, že jsou uplně z jinýho světa a z celýho toho zástupu zlatem ověšenejch potenciálních sponzorů čučej zrovna na mě, mi vůbec divný nepřišlo. Protože tyhle holky určitě nejsou takový.

Půjdu na záchod kolem nich, snad se něco stane.

,,Ahoj krasavče, kam tak spěcháš, snad už neodcházíš" pronesla jedna z nich s takovým úsměvem a takovým pohledem, že jsem ji málem neslyšel.
,,No, já, já jdu na záchod" se sebevědomím v kalhotech jsem hrdě pronesl.
,,Tak až se budeš vracet, zastav se za náma"
Tolik myšlenek v jednu chvíli nepamatuji od maturity.
,,Asi se jim vážně líbim" byla má první myšlenka po tom, co jsem si na toaletě uvědomil, co se stalo.
,,Ty vole, ty mě chtěj. Ty sou jasný." a spousty dalších následovaly. Prostě klasika. No.
,,Ále, ahoj fešáku, copak ty tady, neznáme se odněkud?" zeptala se nezjištně.
,,Asi ne" odvětil jsem chladně.
,,Nehraješ náhodou za Spartu?" pronesla. A opět s tím pohledem, co ztišil její hlas, nebo nevim.
,,Nene" překvapil jsem sebe upřímností.
,,Hrál jsem tam dřív za juniorku ale..."

Nevím, jestli to bylo tím novým parfémem a slečnám nesedl, nebo špatně vybraná barevná kombinace košile/boty. Ale po rychlé otočce k baru se na mě už nepodívaly. Nebo jsem jen zapomněl, že jsem v Kozičce.